Z elektrotechnického hlediska je funkce dílčí součástí přístroje. Součást může obsahovat jednu nebo více funkcí, jedna funkce však může být přiřazena jen jediné součásti. Pomocný blok na stykači může například obsahovat dva spínací kontakty a jeden rozpínací kontakt, obsahuje tedy tři funkce.
Z hlediska technických dat je funkce objektem, kterému byla přiřazena Definice funkce, a skládá se ze seskupení napojení.
EPLAN rozlišuje hlavní funkce a pomocné funkce, přičemž hlavní funkce představuje hlavní součást.
Příklad:
Stykač K1 má např. tři funkce (plus pomocný blok):
Funkce 1 = cívka (A1;A2) (zpravidla hlavní funkce)
Funkce 2 = výkonový spínací kontakt (1;2) (zpravidla pomocná funkce)
Funkce 3 = pomocný spínací kontakt (31;32) (zpravidla pomocná funkce).
Logika funkcí vyplývá z definic funkce dodávaných s programem EPLAN jako kmenová data.
Funkce je tedy nejmenší logickou jednotkou spravovanou programem EPLAN v modelu dat. Do funkce se vkládají napojení funkce a také se v ní spravují; je na ně proto nutné pohlížet vždy jen v souvislosti s funkcí. Mezi napojeními se uvnitř funkce spravuje logika napojení (oddělení potenciálu, sledování cíle PLC atd.).
Zobrazení funkcí
Jakmile je v projektu vygenerován objekt a je mu přiřazena definice funkce, stává se tento objekt funkcí. Je-li funkce na straně schématu zapojení dodatečně znázorněna symbolem, hovoříme o symbolu. Symbolu může být vždy přiřazena jen jedna funkce.
Při kreslení schématu zapojení se neumisťují součásti, nýbrž jednotlivé funkce. V navigátorech lze spravovat i neumístěné funkce, tedy funkce, jimž není přiřazen žádný symbol.
Změna vlastností funkcí
Jestliže v projektu použijete funkci, je přiřazená definice funkce již spojena s určitými vlastnostmi. Data z definice funkce jsou jen předběžným obsazením a na každém jednotlivém symbolu je lze přepsat. Kromě toho můžete přidat další vlastnosti.
Můžete tak např. přizpůsobit logiku (data napojení) jednotlivé funkce. Pokud např. svorka nemá předávat signál, ačkoli byla v definici funkce definována jako předávající signál, můžete to u této svorky individuálně nastavit. Nebo pokud nemá sledování cíle u přepínacího kontaktu ze společného napojení pokračovat k uzavřené straně, nýbrž k otevřené straně, můžete to pro tento přepínací kontakt individuálně nastavit.
Na každém jednotlivém symbolu můžete nastavit, zda má sloužit k oddělení signálu a představovat tedy hranici číslování spojů.
Chování vlastností při výměně definic funkce
Data, která jste zadali u staré funkce (např. funkční text, ozn. atd.) se při výměně definice funkce převezmou. Logika napojení se však přepíše novou definicí funkce.
Při změně definice funkce na funkci se může stát, že vlastnosti, které byly dříve k dispozici, následně již dostupné nebudou. Vlastnosti přesto zůstanou zachovány a stanou se znovu viditelnými, vyberete-li jinou definici funkce, u které jsou tyto vlastnosti k dispozici.
Při komprimování projektu se takové vlastnosti odstraní.
Použít stávající funkce
Na kartách specifických pro symboly (např. karta Přerušovací bod, karta Stínění atd.) v dialogu vlastností si můžete v poli Viditelné ozn. zobrazit přes [...] všechna označení v projektu, která se hodí k příslušné funkci, a použít stávající funkci. Dbejte na následující:
- Je-li při použití stávajícího označen název, použije se jen tento stávající, všechna ostatní data jsou ignorována (např. funkční text, umístění, atd.).
- Je-li naopak označena jen jedna funkce, pak se data na kartách Data symbolů / funkcí a Zobrazení nezmění, použijí se však všechny stávající zapisovatelné vlastnosti vybrané funkce, s výjimkou vlastností týkajících se zobrazení v kategorii "Nastavení".
Viz také